klášter augustiniánů kanovníků


Otevírací doba kláštera:
Klášter v Roudnici je otevřen celoročně.

Prohlídky s odborným lektorem jsou vypravovány pouze na základě předchozí rezervace
kdykoliv během roku.

Krom toho lze navštívit klášter samostatně (s tištěným průvodcem) během turistické sezóny, která
začíná v dubnu od první soboty po Velikonocích.

Samostatné prohlídky lze realizovat v těchto časech:
duben, květen, říjen: sobota, neděle, svátky 11–16 hodin
červen, září: úterý–neděle 11–16 hodin
červenec–srpen: úterý–neděle 10–17 hodin

Poslední vstup do kláštera je možný 15 minut před koncem otevírací doby.

V roce 2023 otevíráme k samostatným prohlídkám v sobotu 15. 4. v 11 hodin.

Na prohlídkový okruh se vstupuje kostelem z ulice Komenského. Každou neděli se v klášterním
kostele koná mše svatá od 9:30 a od 18:00 řeckokatolická liturgie, kam jste srdečně zváni. V kostele
se příležitostně konají také svatby, křty či koncerty, a proto může docházet ke krátkodobým
omezením na prohlídkové trase.

Prohlídka kláštera:
Vstupenka KLÁŠTER:
Základní vstupné: 100 Kč
Snížené vstupné: 80 Kč (mládež 15–26 let, ZTP, ZTP/P, senioři nad 65 let)
Dětské vstupné: 50 Kč (děti 6–15 let)
Rodinné vstupné 250 Kč (2 dospělí a max. 3 děti)
Zdarma: děti do 6 let, pedagogický doprovod organizovaných skupin dětí a mládeže (1 pedagog na
10 dětí)

V případě prohlídky s odborným lektorem je k základní a snížené vstupence účtován příplatek
50 Kč /osoba. Prohlídka začíná od třech prodaných vstupenek s příplatkem. Provádíme
i jednotlivce.
Platba je možná pouze v hotovosti.

Vstupenka KLÁŠTER opravňuje k jednorázovému vstupu do kláštera a rovněž umožňuje volný vstup do rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu (netýká se organizovaných skupin dětí do 15 let). Na návštěvu druhého z objektů má držitel platné vstupenky
čas do konce sezóny.

Historie kláštera

Klášter byl založen v roce 1333 pražským biskupem Janem IV. z Dražic, který do Čech přivedl
dosud neznámý řád augustiniánů kanovníků. Roudnická komunita kanovníků v čele s proboštem se
řídila vlastními řádovými pravidly (řeholí sv. Augustina a roudnickými statuty) a už kolem poloviny
14. století zakládala vlastní dceřinné kláštery, které společně tvořily tzv. roudnickou kongregaci.
Roudnice se stala nadregionálním kulturním centrem a významně se podílela na šíření obrodného
duchovního směru Devotio moderna. Slibný rozkvět kláštera ukončily husitské války. Klášterní
statky byly rozchváceny a kanovníci uprchli do exilu. Do Roudnice se vrátili až po vyhlášení
basilejských kompaktát v roce 1436. Bez hospodářského zázemí se však marně pokoušeli navrátit
zašlou slávu roudnické kanonie a někdy v průběhu 2. poloviny 15. století své působení v Roudnici
ukončili. Zachován zůstal pouze titul probošta, který používali roudničtí duchovní správci až do
konce 20. století. V 16. století byla Roudnice převážně utrakvistická. V roce 1594 dosadila
Polyxena z Pernštejna (později z Lobkowicz) v rámci svých protireformačních snah do Roudnice
katolického probošta a pro farní účely opravila zchátralý objekt bývalého kláštera. Roudnici poničil
v roce 1676 katastrofální požár a na opravu kostela se čekalo dlouhých 50 let. Od roku 1725
realizoval obnovu Ottavio Broggio, který kostel Narození Panny Marie rekonstruoval ve stylu
barokní gotiky podle návrhu Františka Maxmiliána Kaňky. Klášter v Roudnici je dodnes obýván
a je sídlem římskokatolické farnosti.