klášter augustiniánů kanovníků


Otevřeno

duben: o víkendech od první soboty po Velikonocích

květen – září: každý den kromě pondělí, o svátcích otevřeno i v pondělí

říjen: o víkendech a 28.10.

Komentované prohlídky začínají:

úterý – pátek: 10, 11, 14, 15, 16, 17

sobota: 10, 11, 12, 14, 15, 16, 17

neděle a svátky: 11, 12, 14, 15, 16, 17

Prohlídka v 17:00 se koná pouze v červenci a srpnu.

Prohlídka ve 12:00 se koná pouze o víkendech a svátcích.

V neděli a o svátcích začíná první prohlídka až v 11:00.

Sraz zájemců o prohlídku je před vstupem do kostela v ulici Komenského. Každou neděli se v  kostele koná mše svatá od 9:30 a od 18:00 řeckokatolická liturgie, kam jste srdečně zváni. Mimo otevírací dobu a v období od listopadu do Velikonoc jsou prohlídky možné po předchozí domluvě.

Vstupné

Vstupenka KLÁŠTER:

Základní vstupné: 100 Kč
Snížené vstupné: 70 Kč (mládež 15–26 let, ZTP, ZTP/P, senioři nad 65 let)

Dětské vstupné: 30 Kč (děti 6–15 let)

Rodinné vstupné 230 Kč (2 dospělí a max. 3 děti)

Zdarma: děti do 6 let, pedagogický doprovod organizovaných skupin dětí a mládeže

Vstupenka KLÁŠTER opravňuje k jednorázovému vstupu do kláštera a rovněž umožňuje volný vstup do rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu (netýká se organizovaných skupin dětí do 15 let). Druhý z objektů je třeba navštívit nejpozději do konce následujícího dne od zakoupení.

HISTORIE

Roudnice patřila od raných dob českého státu pražskému biskupství. Biskupové a od roku 1344 arcibiskupové pražští často pobývali na zdejším románském hradě. Biskup Jan IV. z Dražic se při svém několikaletém pobytu v Avignonu seznámil s působením řádu augustiniánů – kanovníků a roku 1333 pro něj v Roudnici založil klášter. Z Avignonu povolal architekta Viléma a pověřil jej výstavbou kostela a kláštera a rovněž kamenného mostu přes Labe (třetí nejstarší v Čechách, byl zničen za Třicetileté války). Roku 1340 posvětil dokončený most, presbytář kostela a jižní křídlo ambitu. Pokračování stavby se ujala parléřovská huť.

Komunita řeholních kanovníků čítala nejprve 12 osob, po dokončení kláštera ve druhé polovině 14. století již kolem 30 členů v čele s proboštem. Řadila se k nejvýznamnějším dobovým ohniskům vzdělanosti. Tvořila duchovní a intelektuální zázemí pro arcibiskupy a jejich úřad. Významně se podílela na šíření obrodného duchovního směru Devotio moderna. Stala se zárodkem pro zakládání dalších klášterů řádu v českých zemích. Její statuta přebralo i několik augustiniánských kanonií v Německu, Rakousku, Polsku a Uhrách. Za husitských válek byl klášter opakovaně vypleněn a jeho pozemkový majetek rozkraden. Po jejich skončení se řeholníci snažili o obnovu kanonie, chybělo jim k tomu ovšem materiální zázemí. Komunita spíše jenom živořila. Za okamžik jejího zániku bývá pokládán rok 1516, kdy byl v klášterním nekrologiu učiněn poslední zápis. Ze slavných časů kláštera se kromě jádra budov dochovalo mnoho vzácných rukopisů, rozptýlených dnes v různých archivech a čtyři významná gotická výtvarná díla, vystavená v Národní galerii (Roudnická Madona, fragment Roudnického polyptychuVotivní obraz Jana Očka z Vlašimi a trojdílná oltářní archa Smrti Panny Marie. V kostele lze vidět jejich kopie).

V 80. letech 16. století nechala Polyxena z Rožmberka (později z Lobkowicz) torzo kláštera upravit pro potřeby farní duchovní správy. V roce 1594 byl faře přiznán titul proboštství. Přízemí kláštera si víceméně zachovalo svoji gotickou podobu, patro má zčásti podobu gotickou (kaple, dříve knihovna), renesanční (dvě síně) a barokní. Odkryto je několik gotických nástěnných maleb. Kostel, velmi poškozený při velkém požáru města v roce 1676, byl přestavěn v první polovině 18. století ve stylu barokní gotiky podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Provedení stavby vedl Ottavio Broggio. Náklady nesl především rod patronů kostela – roudničtí Lobkowiczové. Vnitřní vybavení pochází většinou z druhé poloviny 18. století.

Na skále nad klášterem stojí zvonice, upravená do stávající podoby v roce 1715. Jsou v ní zavěšeny tři památné renesanční zvony, z nichž největší váží asi 4,5 tuny. V ohradní zdi kostela vyvěrá Rudný pramen, podle kterého údajně získalo město své jméno.

Kontakt:

www.rotundarip.cz

Tomáš Buryška, správce turistických objektů

[email protected]

tel: +420 735 718 210